Gymnázium Mnichovo Hradiště

Koordinátor
Iva Štrojsová (Dobiášová)
Vedení školy
Lenka Sosnovcová
Webové stránky
Certifikát
Certifikát Světová škola platný od roku 2013 do roku 2020.

GMH je výjimečné v pořádání projektového týdne, který umožňuje žákům vyzkoušet si různé aktivity odlišné od klasické výuky. Žáci točí filmy, tvoří animace či skládají zkoušky mladého záchranáře – objevují svět jinak a často jinde než je při vyučování běžné, a to celý týden napříč ročníky. Jsme otevření také těm, kteří potřebují specifické podmínky pro studium. Naši žáci jsou podporováni v tom, aby sledovali aktuální dění a sami se snažili na problémy nejen upozornit, ale též je i dále posunout. Pravidelně se na naší škole pracuje na komunitních projektech, žáky je též organizován dokumentární filmový klub.

Když se zeptáte, jak pracujeme s globálními tématy, jako první se nám vybaví nejrůznější přednášky, besedy, dokumentární filmy a komponované pořady. Díky těmto akcím se dozvídáme o aktuálních problémech a kauzách. Máme možnost rozšířit si povědomí o světě kolem nás, vytvářet si svůj vlastní názor a debatovat o něm s ostatními. Dále se zapojujeme do projektů spojených s GRV, podporujeme adopci na dálku, sledujeme aktuality z oblasti lidských práv, to vše ve spolupráci s renomovanými organizacemi (Člověk v tísni, Amnesty International, …)

O problémech mluvíme, zjišťujeme, jak se nás dotýkají, snažíme se hledat řešení, nepřecházíme je pouze s povzdechem. Vždyť již Svatopluk Čech říkal: Jsme malí, slabí. – Dosti těchto řečí. Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.

A abychom nepracovali jen na projektech, máme témata GRV zakomponována i do běžné výuky.

Světová škola je pro nás další výzvou. Skrze aktivity spojené se Světovou školou se dozvídáme něco nejen o světě kolem nás, ale i sami o sobě – o svých názorech a postojích, o ochotě pomoci druhému, účastnit se akcí, které se mi nabízí, sám s nápady přicházet.

2012/2013

Multikulti okolo nás

Cílem projektu bylo upozornit žáky škol i veřejnost na multikulturalitu v našem městě prostřednictvím několika – lekce pro žáky ZŠ, nový jídelníček pro školní jídelnu se zařazením jídel z jiných kulturních prostředí, filmový festival pro veřejnost a pestrý den s pochodem.

 

2013/2014

Dej zeleni zelenou 

Cílem projektu bylo uspořádat min. 4 veřejné akce, které reagují na aktuální stav zeleně ve městě a na neexistující dlouhodobou strategii rozvoje v rámci dané problematiky. Dále uspořádat veřejnou debatu o stavu zeleně ve městě a o jejím budoucím směřování, čímž vyprovokovat změny týkající se péče a dlouhodobé koncepce v otázce veřejné zeleně. Akce pro veřejnost nenásilnou (často hravou) formou poukazovaly na ne zcela fungující starání se o zeleň ve veřejném prostoru, těchto akcí se zúčastnilo cca 300 osob. Žáci s koordinátorkou projektu připravili veřejné debaty s politiky a skrze tvořivé dílny se sami podíleli na zvýšení kvality prostředí.

 

2014/2015

Jídlo není odpad

Cílem projektu bylo připravení dotazníku na téma plýtvání potravinami a na základě zjištěných informací připravení posterů do veřejné galerie umístěné v našem městě na náměstí TGM. Galerie s postery (tedy zalaminované texty formátu A4) byla umístěna na místo, které je v centru měst a denně kolem něj prochází velké množství lidí. V rámci filmového klubu byla připravena projekci filmu Z popelnice do lednice. Akce se uskutečnila na naší škole, byla otevřená veřejnosti, organizátorky na projekci připravily domácí občerstvení za zbytků – aktivně zapojí téma – jak zužitkovat zbývající potraviny. Po dokumentu následovala diskuse navazující na informace obsažené ve filmu. Pro rodiče s dětmi byla určena komunitní akce v místním Volnočasovém centru. Dospělí si zahráli hru Riskuj. Otázky jsou pochopitelně zaměřeny na témata, jako je potravinová banka, plýtvání jídlem, nakládání s potravinami, vyvážený jídelníček, zdravá strava apod. Pro děti od sedmi let byla připravena hra Člověče, neplýtvej – hraje se podobně jako Člověče, nezlob se – jen jsou na některých políčkách umístěny otázky týkající se potravin, nakládání s nimi, fair tradu apod. Druhou aktivitou pro děti i dospělé je poznávání potravin, ovoce či zeleniny a dalších poživatelných pochutin naslepo. Pro děti i dospělé dívky upekly jako ceny domácí sušenky či dort s fair trade kakaem.

 

2015/2016

Kam dát chleba? aneb Ušijeme si vak na pečivo

Do konce listopadu 2015 se podařilo žákům ze třídy sekunda zrealizovat následující:

Každý žák si ušil vlastní vak na pečivo. (Umírněný aktivismus proti neustálému používání nových a nových sáčků na pečivo, zbytečně tím zatěžujeme životní prostředí).

Třída absolvovala exkurzi do Dvora Seletice. (Žáci seznámili s tím, jak vypadají hospodářské budovy, poznali konkrétní plemena, která se na farmě chovají a dále zužitkovávají. Seznámili se s principem rozumného hospodaření se základními surovinami a jejich koloběhem.)

Žáci pracovali s články a publikacemi. (Skrze práci s články a publikacemi si žáci uvědomili spojitost mezi globálním oteplováním a chováním jednotlivců v rozvinutých zemích a změnami života lidí v rozvojových státech.) 

Žáci vymysleli min. 5 konkrétních aktivit lokálních charakteru působících globálně. (Jednalo se o aktivity, které napomáhají minimalizovat dopady globálního oteplování alespoň v lokálním měřítku a v míře, kterou mohou realizovat i žáci.)

Žáci uspořádali výstavy vytvořených posterů. (Jednalo se o více než deset plakátů velikosti A4, které obsahovaly nápady na konkrétní činnosti. Postery s myšlenkami byly umístěny na chodbu gymnázia.)

 

2016/2017

Za špaldou a pohankou

Cílem projektu bylo seznámení s místní tradiční – regionální kuchyní Pojizeří, což se dělo skrze populárně naučné knihy i časopisy, projektový tým si povídal se svými rodiči, prarodiči a praprarodiči o tradiční kuchyni v jejich regionu. V průběhu října se uskutečnila setkání věnované danému tématu – tedy tradičním plodinám a pokrmům, které jsou typické pro naši oblast a které jsou v podstatě běžně k dostání. V místním Volnočasovém centru se ve spolupráci s městem Mnichovo Hradiště setkali především starší spoluobčané, s nimiž jsme nad domácí jablkovou buchtou hovořili nad jídelníčkem jejich babiček a dědečků. Další setkání proběhlo na místním gymnáziu – o tradičních pokrmech si žákyně povídaly s žáky primy, kteří si v rámci domácí přípravy pohovořili se svými prarodiči a zapsali do pracovního listu jeden recept, který se v rodině používá po několik generací. Výrazným počinem celého projektu byla tvorba kuchařky tradičních pojizerských jídel. Inspiraci jsme sbíraly doma, ale i ve starších kuchařkách našeho regionu. Do kuchařky přispělo nakonec pět studentek a koordinátorka projektu. Kuchařku se podařilo vydat v tištěné podobě a byl o ni projeven velký zájem. Vedoucí školní jídelny nadšeně souhlasil s myšlenkou uspořádat jeden týden v říjnu jídelníček z tradičních jídel. Pro potřeby přípravy jídelníčku mu byly zapůjčeny vybrané kuchařky. Velkým úspěchem též skončil minikurz vaření, který se uskutečnil jednoho říjnového odpoledne (připravili jsme například jahelnou či pohankovou kaši s medem či přírodním cukrem a sirobem či vánoční hrachovou polévku).

 

2017/18

Od oběda ke krajině

Žáci skrze praktickou činnost (příprava denního menu a jeho realizaci) a program ekocentra přemýšleli nad vztahem k půdě a potravinám, ke krajině a jejím změnám, k tomu, jak ji člověk svou hospodářskou činností mění a jak tyto lokální změny souvisí s globálními.

Žáci přemýšleli při tvorbě denního menu, které následně ve skupinách připravili, nad souvislostí nad dovozem potravin, jejich balením a jejich kvalitou. Jídlo mělo splňovat co nejvíce téma lokálnosti a minimálních negativních dopadů na životní prostředí. Následně denní menu uvařili ze surovin donesených z domova či od místních zelinářů. Ochutnávku s výkladem nabídli v rámci školní komunity (jiní žáci, učitelé). Recepty a hlavní myšlenka vaření byly vyvěšené na chodbě školy za účelem edukace ostatních

Na jaře jsme pokračovali a dali si za cíl uvědomit si, jak ovlivňujeme krajinu, jaké stopy v ní zanecháváme, jak souvisí lokální změny se změnami regionálními a globálními a co můžeme dělat pro to, aby lidské stopy v krajině byly ku prospěchu životního prostředí. Realizováno formou práce ve školním prostředí, v místě bydliště, výjezdní část v Krkonoších (využití programu Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory).

 

 

2018/19

Háčkovaná síťovka proti plastům

Cílem akce bylo, aby si žáci uvědomili nutnost řešení problému používání velkého množství plastů. Při kurzech háčkování si osvojili nové praktické dovednosti, které vzhledem k zaměření školy ve výuce zcela chybí.

Připojili jsme se aktivně k boji proto plastům tvorbou síťovek, kterými nahradíme jednorázové používání igelitových tašek. Výtěžek z prodeje jsme využili k nákupu truhlíků na květiny a bylinky na balkón školy.

Nápad vzešel od žáků kvarty, kteří hledali v rámci environmentální výchovy možnost zapojení žáků do aktuálně značně medializovaného tématu boje proti plastům.

Příležitostí zapojení co největšího počtu žáků se jevily dva lyžařské kurzy. Kurz háčkování probíhal v lednu na lyžařském kurzu v Janských Lázních se zájemkyněmi z 1. A a KVINTA. Druhý pak na lyžařském kurzu v Bedřichově na začátku března s třídami SEKUNDA a TERCIE. Zde získala základy háčkování nejenom děvčata, ale také pár zájemců z řad chlapců. Přes počáteční obavy se nakonec podařilo uháčkovat řadu síťovek pro běžný nákup, ale také krásné trendy tašky. Dalším zájemkyním byly nabídnuty i další konzultační hodiny v obědové pauze. O ty však takový zájem již nebyl. Hotové výrobky byly prodány rodičům na třídních schůzkách v dubnu. Výtěžek (cca 2000.- Kč) byl použit na nákup truhlíků a sadby pro výzdobu balkónu školy. O projektu jsme informovali prostřednictvím článků na webových stránkách školy v různých fázích projektu.