Základka v Určicích vede obec k udržitelné spotřebě. Žáci a žákyně učí místní o fair trade i přírodní kosmetice (Příběh k Ceně inspirace 2026 – ZŠ a MŠ Určice)

V Určicích v okrese Prostějov na Olomoucku žije jen zhruba 1400 lidí, všichni se zde znají. Lokální spolky, podnikatele, vedení obce i další obyvatele navíc spojují aktivity žáků a žákyň místní základní školy, kteří je učí, jak do svého každodenního života zapojit prvky udržitelnosti.

Na prosluněné školní zahradě se odpoledne začínají scházet lidi z okolí určické základní školy, rodiče a příbuzní žáků a žákyň, jejich kamarádi i další občané. Po celém pozemku jsou rozmístěna stanoviště, na nichž si mohou vyzkoušet vyrobit ekologický čistič na okna, kávový peeling, dozvědět se více o přírodním léčitelství nebo o problematice sucha a nedostatku pitné vody v některých částech světa.

„Akci jsme chystali už od října, nejprve jsme sbírali inspiraci a poté jsme vymýšleli, jaká témata chceme lidem představit,” vysvětluje Oliver, dnes osmák, který celou akci dokumentuje svým fotoaparátem a na mobil natáčí krátká videa.

Cílem je podle něj i jeho spolužáků ukázat lidem důležitá témata spojená s ekologií a odpovědnou spotřebou, například jaké látky jsou nevhodné pro přírodu, proč omezovat nákupy v obchodech s rychlou módou nebo že je důležité myslet na podmínky pracovníků, kteří pro nás pěstují potraviny na druhém konci planety.

Na událost s názvem Méně chemie, více přírody, kterou škola uspořádala v květnu 2026 v rámci Světové školy, dorazilo na 500 lidí. 

Velký zájem vzbudila například výroba přírodního balzámu na rty a kostivalové masti. Soňa, která nyní chodí do deváté třídy, bez ostychu návštěvníkům a návštěvnicím vysvětluje, jak mají postupovat. „Baví mě mít zodpovědnost, organizovat různé akce a mluvit s lidmi,” říká s tím, že i proto by ráda šla na střední školu v oboru cestovního ruchu, kde by tyto dovednosti mohla využít.

Rozvoj týmové spolupráce i kreativity

Honza, v květnu ještě čtvrťák, se našel v tématu fair trade. Těm, kteří si v okně školní kuchyňky chtějí koupit kávu, popisuje, v jakých podmínkách pracují někteří lidé, kteří se podílí na produkci plodin a výrobků mířících do Evropy. „Často jsou mezi nimi děti, musí pracovat i dvanáct hodin denně za směšnou mzdu,” popisuje Honza návštěvníkům důvody, proč je dobré zvážit nákup u výrobců, kteří zaručují spravedlivé podmínky pro své pracovníky. 

„Troufám si říct, že spousta lidí alespoň částečně změní své návyky. Bylo vidět, že je téma opravdu zajímá a chtějí vědět víc,” dodává. S tím souhlasí i Eliška Petruželová, učitelka prvního stupně: „Lidé jsou velmi mile překvapení, když jim tak složité téma předávají děti z nižších ročníků. Rodiče oceňují, že to opravdu všechno zvládají děti samy. My na ně jen dohlížíme.”  Od nápadu až po samotnou realizaci mají totiž průběh akce v režii sami žáci a žákyně. 

Vendula Slepánková, která na druhém stupni učí chemii a přírodopis, si pochvaluje zejména spolupráci, která mezi dětmi funguje, a to i napříč různými ročníky. „Pracují jako tým, všichni si navzájem pomáhají,” uvádí. „Hodně mě baví spolupracovat s nižšími ročníky a líbí se mi, jak se například zapojují mladší spolužáci. Naučila jsem se s nimi lépe komunikovat, ráda jim pomůžu, když potřebují,” potvrzuje její slova deváťačka Zuzka, která plánuje studium na zdravotnické škole. Právě pomoc druhým je pro ni totiž v životě důležitá.

Obě vyučující také vnímají, že Světová škola podporuje kreativitu a nápaditost, která se odráží v tom, jak zajímavé akce umí žactvo uspořádat. Určická základka díky nim zvyšuje povědomí o svých ekologických aktivitách, což zvyšuje prestiž školy a přispívá k hlubší spolupráci s podnikateli v okolí i s vedením obce – její zástupci jsou pravidelně aktivními účastníky všech akcí, které pořádá.

Udržitelnost v každodenním životě

Žáci a žákyně své zapojení na projektových dnech i celkově do programu Světové školy nevnímají jako ‘práci navíc’, podle nich je to především zábava. Oceňují také, že se zlepšují v mnoha oblastech, například v organizaci nebo komunikaci s lidmi „Dřív jsem měl velký problém mluvit před lidmi, bál jsem se a často jsem se zasekával, dnes už je to mnohem lepší,” říká Oliver. 

Vyzdvihují také globální témata, kterými se ve výuce a projektech zaobírají. Získané vědomosti pak mají dopad na jejich vlastní návyky. Honza například zmiňuje, že více kouká na složení výrobků, aby doma nepoužívali ty, které obsahují látky nebezpečné pro přírodu. Všichni se shodují na tom, že se změnil jejich přístup k nákupu oblečení. „Mnohem více si například uvědomuju, jaký velký problém je fast fashion. Snažím se nakupovat jen to, co opravdu potřebuji. A to, co už nenosím, posílám dál,” říká Soňa. 

Žákům a žákyním, kteří se problematice oděvního průmyslu věnovali už v předchozím roce, se k udržitelnost v oblasti oblékání vést i další obyvatele obce. To pokračovalo i na akci Méně chemie, více přírody, kde v tělocvičně probíhal swap oblečení. Návštěvníci nosili kousky co nenosí a odnášeli si jiné, které tak získaly druhý život. Zbylé oděvy škola darovala organizaci Podané ruce, která je předá potřebným. 

Dobročinný rozměr měl i prodej fairtradové kávy – výtěžek ve výši přes čtyři tisíce korun putuje na sbírku Člověka v tísni k nákupu motyk a rýčů, které pomohou s obživou v oblastech, které sužuje potravinová chudoba.


Letos se žáci a žákyně zaměřili na lokální potraviny, například jablko, které se pěstuje i v okolí Určic. Na návštěvu si například pozvali místní sadaře. Ti jim na oplátku poskytli ovoce na výrobu štrůdlů a koláčů, které mohou prodávat ve své fairtradové kavárničce. Škole se také podařilo navázat spolupráci s místními zemědělci a zajistit odběr potravin do školní jídelny. „Nelíbilo se nám, že třeba brambory cestují z Polska. Než se k nám některé plodiny dostanou, musí jet přes půlku Evropy. Je mnohem lepší mít potraviny, které jsou vypěstované tady u nás,” uzavírá Oliver.

Barbora Báštěcká