Z dobré praxe: Projekt „Světová škola“ na Diplomce

Diplomka, oficiálním názvem Střední škola diplomacie a veřejné správy s.r.o., je střední škola připravující své žáky na práci na úřadech a v bezpečnostních složkách státu nebo na další studium na vysokých školách ve veřejnosprávních, sociálních, právních a bezpečnostně právních oborech.

Náplň studia a práce pedagogů na škole vychází z kréda a filozofie školy:

„Žáci jsou smyslem naší práce, je naší povinností tuto práci zvládat a zajistit našim žákům kvalitní vzdělání založené na vstřícnosti, pochopení, odbornosti a partnerských vztazích.“

Vše je postaveno na následujících principech – laskavost, vstřícnost, nekonfliktnost, spolupráce managementu – pedagogů – studentů – rodičů, týmová spolupráce, zdravá škola.

Z filozofie a kréda školy vyplývá, že hlavním cílem vzdělávání na Diplomce je nejen žáky něčemu naučit, ale také pracovat na jejich postojích. Po složení maturitní zkoušky tak od nás mají odcházet mladí, kteří si uvědomují nejen své vlastní „já“, ale také důsledky svého chování pro sebe sama i společnost a jsou připraveni stát se aktivními občany. Projekt Světová škola je tak jedním z řady projektů, na nichž žáci se svými učiteli pracují a které pomáhají naplňovat naše cíle i samotnou filozofii školy.

Jak jsme se do projektu zapojili?

Do projektu jsme vstoupili ve školním roce 2013/2014 poté, co jsme se o něm dozvěděli prostřednictvím informačního e-mailu. Po zjištění dalších základních informací a absolvování úvodního školení, jsme se rozhodli do projektu zapojit.

Zpočátku jsme na projekt nahlíželi, jako na něco nového, něco, co si jen vyzkoušíme v našich podmínkách. Velmi brzy se nám ale podařilo sestavit žákovský realizační tým, který se pro práci na projektu přímo nadchl. Sami žáci školy se tak intenzivně zapojovali do všech aktivit spojených s projektem, až se z činnosti tak zvaně na zkoušku stala aktivita s jasným cílem – získat pro Diplomku titul „Světová škola“.

První rok – snaha získat titul

První školní rok, kdy jsme byli do projektu zapojeni, se určitě nesl v duchu neustálého zjišťování informací a pokusů, jak nejlépe uchopit jednotlivé úkoly a dospět ke stanoveným cílům. Díky základním podpůrným materiálům a podpoře pracovníků zaštiťujících organizací se nám jednotlivé aktivity dařilo směřovat k našim cílům.

Jedním z prvních úkolů, který jsme museli, hlavně jako učitelé vyřešit, byla samotná náplň projektu ve smyslu pojmu globálního rozvojového vzdělávání. Poté už jen stačilo podstatu vysvětlit samotným žákům realizačního týmu a práce na projektu mohly začít. Přestože jsme s projektem teprve začínali, byli jsme si vědomi, že jde především o práci žáků nikoli naší. Učitelé tak působili pouze jako poradní element. Tento náš postoj plynul ze zkušeností, které jsme již měli z dalších projektů, do nichž jsme zapojeni. Tyto zkušenosti nás vedou k tomu, že pokud žákům dáme „volnou ruku“ práce je baví mnohem více a jsou aktivnější i v rozvíjení dalších sociálních kompetencí.

Se zapojením do projektu souvisí v prvním roce také další úkoly pro samotné učitele, případně vedení školy a koordinátory školních vzdělávacích programů, které se týkají GRV ve výuce a životě školy. Zpočátku mohou tyto úkoly působit odrazujícím dojmem, kdy si učitelé zapojení do tohoto projektu mohou říkat, zda to má smysl, není to zbytečně vynaložená energie a čas. Ale v týmu se dá vše pohodlně zvládnout. V průběhu práce na těchto úkolech tým určitě dospěje ke zjištění, že jsou témata GRV ve školních programech obsažena a stačí mnohdy jen více prolnout mezipředmětové vztahy a vést žáky k jejich praktickému využití.

Školní tým a jeho práce v průběhu roku

Vzhledem k chodu středoškolského studia se realizační tým pravidelně obměňuje. Pevné zůstává pouze pedagogické jádro týmu. Vzhledem k tomu, že čtvrté ročníky se intenzivně připravují na maturitní zkoušky, vedou tým vždy žáci třetích ročníků. V týmu jsou zpravidla zastoupeny i první a druhé ročníky tak, aby byla zajištěna kontinuita práce v dalších letech. Schůzky týmu se konají dle potřeby týmu, minimálně však jedenkrát do měsíce. Jejich intenzita je vyšší na začátku školního roku, kdy hledáme téma, a poté také v období před projektovým týdnem nebo závěrečnou akcí pro veřejnost. Projektový týden je období, kdy na projektu nepracuje jen realizační tým, ale všichni žáci školy. V průběhu tohoto týdne plní žáci úkoly realizačního týmu, které směřují k organizaci akce pro veřejnost. V každé třídě (skupině) žáků pracuje minimálně jeden člen realizačního týmu, který pomáhá s řešením zadaných úkolů a získáváním informací. Učitelé v tomto období působí jako poradci.

Hlavními úkoly žákovského realizačního týmu je tak schválení tématu, vytvoření nástěnky propagující aktuální téma, vytvoření informačních materiálů pro partnery, příprava a organizace práce pro spolužáky v rámci příprav akce pro veřejnost. Organizace samotné závěrečné veřejné akce.

Výběr tématu pro školní rok

Téma si volí výhradně žáci sami. Učitelé výběr případně regulují nebo pomáhají s konkrétní specifikací tak, aby bylo možno splnit cíle dané projektem. Členové realizačního týmu předloží své návrhy, o nichž se následně diskutuje, zvažují se pro a proti jednotlivých témat a na závěr je hlasováním jedno z diskutovaných témat zvoleno.

Naši žáci prozatím pracovali na těchto tématech – Novodobé otroctví, Homofobie, I zvířata mají svá práva. V letošním školním roce se zabýváme problematikou vzdělávání. Díky partnerům se nám podařil navázat kontakt s dětmi africkém Zimbabwe, vesnička Tengenenge a cílem našeho letošního snažení je nejen informovat o důležitosti vzdělání pro budoucí život i společnost jako celek, ale také finančně podpořit děti ze jmenované vesničky.

Jak zjišťujeme povědomí o problému u cílové skupiny

Povědomí o problematice zjišťujeme pomocí ankety, dotazníkového šetření nebo přímou komunikací. Velmi často spolupracujeme se základními školami a jejich žáky, proto upřednostňujeme přímou komunikaci.

Spolupráce s partnery

Najít partnery pro spolupráci je jedním z prvních a možná i nejtěžších úkolů. Naše partnery se nám podařilo získat na základě naší činnosti na dalších projektech. Další partnery jsme oslovili e-mailem nebo dopisem s informacemi o projektu a nabídkou spolupráce. S některými partnery se podařilo navázat kontakt v průběhu osobních setkání v rámci jiných veřejných akcí nebo přednášek. Při hledání nových partnerů je dobré se opřít o dosavadní činnosti školy, případně další partnerské organizace.

Důležitá je také medializace projektu na oficiálních internetových stránkách školy i v regionálním tisku, která může pomoci při jednání s potencionálními sociálními partnery, neboť tato medializace může být hmatatelnou podporou, „svědkem“, vaší činnosti.

Místní akce a jejich cíle

Formu a organizaci místní akce volíme vždy s ohledem na zvolené téma. Našim hlavním cílem je upozornit na problém a přimět zúčastněné alespoň k přemýšlení o dané problematice. V projektu jsme uskutečnili již tři akce pro veřejnost – dvakrát se jednalo o happening a přednášky pro základní školy; jednou šlo o průvod po vzoru Pride festivalu.

Happeningy byly určeny pro širokou veřejnost a konaly se na půdě školy. Kreativní a hravou formou informovaly o problematice novodobého otroctví, respektive právech zvířat. Žáci si připravili informační tabule, plakáty, soutěže vztahující se k tématu, prezentace plné informací a zdrojů k dané problematice, v případě novodobého otroctví také praktické příklady jednotlivých činností, které si návštěvníci mohli sami vyzkoušet. Jednotlivé skupiny měly své aktivity tematicky zaměřeny na konkrétní oblast a činnost. Vše bylo doplněno kulturním programem. Těmto happeningům předcházely cykly přednášek na základních školách, jejichž výstupy na nich byly zveřejněny – jednalo se o výsledky vědomostních (v prostředí Moodle) a výtvarných soutěží, které vycházely přímo z přednášek na daná témata.

Problematiku homofobie žáci veřejnosti představili formou Pride festivalu, v jehož rámci rozdávali informativní letáčky.

Z následných reakcí veřejnosti i chování samotných žáků lze usuzovat, že byly akce vnímány pozitivně a většina zúčastněných bude o problémech minimálně přemýšlet.

V letošním školním roce jsme jako akci pro veřejnost zvolily výstavu, kterou uskutečníme v Oblastním muzeu v Mostě. Realizační tým opět plánuje cyklus přednášek na základních školách a další s tím spojené aktivity.

Co lze tedy poradit případným zájemcům o projekt? Nevzdávat se! Práci si v týmu rozdělit, nebát se požádat o podporu svého garanta z pořádajících organizací a v případě středních škol určitě nechat pracovat žáky samostatně. Podaří se tak podpořit vzájemný vztah mezi učiteli a žáky, probudit zájem mladých o problematická témata regionálního i globálního charakteru i jejich motivaci aktivně v těchto tématech postupovat. Účast na projektu přináší cenné zkušenosti nejen žákům, ale i nám, učitelům. A to je to nejdůležitější. Získání certifikátu a titulu „Světová škola“ je tak jen pověstnou třešničkou na dortu.

Na závěr lze konstatovat, že se rozhodně vyplatí „přežít“ první rok a v projektu kontinuálně pokračovat. Aktivity související s projektem nás mohou posunout dál a pochopit vývoj a směřování dnešního světa. Žákům pak pomáhá s aktivním zapojením se do globalizovaného světa plného problémů a domýšlet důsledky svého jednání.

Mgr. Marcela Rudolfová

Pocházím ze severočeského Mostu, kde také od počátku své pedagogické kariéry působím. Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Německý jazyk a literatura – Dějepis pro SŠ. Toto studium jsem obohatila o program Erasmus na univerzitě v Drážďanech. Následně jsem svou aprobaci rozšířila ještě o Základy společenských věd a Občanskou výchovu pro ZŠ a SŠ na Univerzitě Karlově.

Jako pedagog působím od roku 2008. Práci s dětmi a mladými se ale zabývám již od svých studentských let na střední škole. V této aktivitě jsem našla nejen profesní uplatnění, ale i životní náplň. Jsem přesvědčena o tom, že zvláště mimoškolní aktivity s dětmi a mladými lidmi, obohacují život pedagoga a nejen to. Pomocí těchto aktivit můžeme jako učitelé a vychovatelé mladým pomáhat formovat jejich postoje, naučit je kriticky posuzovat informace a domýšlet důsledky vlastního jednání. V rámci těchto činností se své studenty snažím vést také k sociálním kompetencím. Nepracujeme společně pouze v projektu Světová škola, ale také v dalších projektech směřujících do problematiky prevence kriminality a sociální oblasti – práce se seniory, s občany v sociálně vyloučených lokalitách, s dětmi a skupinami ohroženými sociálním vyloučením – děti z dětského domova, žáci ZŠ Chánov atp.

V průběhu všech projektů se snažím být pouze koordinátorem a poradcem, většinu činností dělají studenti sami podle svých představ. „Jedině tak je možné, abychom se od sebe navzájem poučili“.