Z dobré praxe: I mateřské školy mohou být světové…

Mateřská škola Kamarád v Hradci Králové, Veverkova 1495 je první předškolní zařízení v historii projektu, které získalo titul Světová škola.

Obsah našeho Školního vzdělávacího programu předškolního vzdělávání (ŠVP PV) odpovídá tématům a standardům Světové školy, principům globálního rozvojového vzdělání. Naše škola chápe cíle komplexně, věnuje se rozvoji lidských hodnot. Vzdělávací obsah se zaměřuje na environmentální témata, vedeme děti ke zvídavosti, vnímavosti světa v širších souvislostech, k harmonii a řádu, k tradicím vlastního národa i jiných kultur, k pomoci a schopnosti projevovat citlivost, k péči o okolní životní prostředí, vztahu k přírodě. Získání certifikátu vnímáme jako prestižní ocenění zavazující a motivující k rozvíjení výše uvedených aktivit a jako značku, která nám pomůže získávat ke spolupráci další partnery.

Jak jsme začínali s projektem?

Cesta vůbec nebyla trnitá, naopak plná živelné energie, překvapení, soudržnosti, rozevřelo se před námi mnoho zajímavých křižovatek, které nás v práci s dětmi inspirovaly. Zprvu jsme tápali v očekávání, jak bude mateřská škola mezi zapojené základní a střední školy přijata, a byli jsme velmi mile překvapeni. Opadl ostych a náš tým začal pilně fungovat. Po pedagogické poradě, která podala všem zaměstnancům informace o cílech projektu Světové školy, byl sestaven tříčlenný tým, jež se projektu od počátku intenzivně věnoval. Společně jsme vytvořili naši vizitku a roční plán pro školní rok 2014/2015. Trochu jsme bojovali s administrativou, ale jak došlo na nápady, byli jsme na živné půdě.

Pracovní tým se schází 1x za dva týdny a společně vyhodnocujeme, analyzujeme, projektujeme, shromažďujeme materiál, jednáme s partnery. Jednotlivá témata vychází ze systematického vzdělávání, navazujeme na předchozí poznatky a zkušenosti dětí a na jejich podněty. Na konkrétních tématech se velkou měrou podílí děti, s nimiž realizujeme komunitní kruhy. Na projektech houževnatě a zapáleně spolupracují všichni zaměstnanci školy včetně provozních.

Jak vypadá spolupráce s partnery?

V MŠ pořádáme rodičovskou školičku, kavárnu pro seniory a často se setkáváme s partnery z různých oborů. Z akcí jsou jednou ze zpětných vazeb dostupné hodnotící dotazníky. Spolupráce se společníky je nevyhnutelnou součástí pro realizaci projektů a akcí. Někteří nabízejí svou účast i podporu sami, jiné oslovujeme v rámci týmu sami a poměrně vždy se setkáváme s ochotou a pochopením. Častokrát bývá spolupráce postupným vývojem, neboť někteří partneři s předškolními zařízeními nemají zkušenosti, a tak postupně nacházíme společné způsoby, jež ve výsledku mívají oboustranně cenný přínos.

Jakou podobu mají naše místní akce?

Místní akce vycházejí vždy z předem rozplánovaného tématu. Bývají pilířem vzdělávacího projektu. Vzhledem k věku dětí musí být všechny akce přiměřené a obsahovat jak vzdělávací cíl, tak také prožitkové činnosti a praktické aktivity zaměřující se na kteroukoliv generaci.

Vizí každé místní akce je obsáhnout co nejširší spektrum smyslů návštěvníků, protože pak jsou i prožitky návštěvníku intenzivnější a lépe vštípitelné. Chtěli bychom, aby generace těch nejmenších dokázala seriózně a partnersky sdílet globální souvislosti jak se svými vrstevníky, tak se staršími až po seniory. Dokázat už v předškolním věku diskutovat a mít vlastní názor na dění kolem sebe, mít potřebu dění kolem sebe kladným způsobem měnit a ovlivňovat.

Rok v mateřské škole

Prvním tématem, které rozhýbalo zapojení do projektu, byla Afrika. Hlavním cílem projektu bylo uvědomit si, že ne všechny děti na Zemi mají v životě rovnocenné podmínky a práva, mít elementární povědomí o existenci jiných národů, naučit se chápat problémy a kulturu jiných etnik, utvářet mezilidské vztahy, současně chápat nutnost pomoc, vést k porozumění k odpovědnému chování. Podstatou byla rozmanitost, pestrost aktivit, činností, které představovaly globální témata z řady úhlů, však způsobem přiměřeným věku dětí.

Na škole probíhaly různorodé činnosti a aktivity. Od výtvarného zpracování běžných témat po náročnější práce netradičními technikami (kresba hlínou, práce s dýhou…) s africkými motivy jako jsou masky, korále, zdobení bubnů, sdělovali jsme si dojmy v komunitních kruzích, paní učitelky citlivě usilovaly o volbu adekvátní slovní zásoby, diskutovali nad obrázky, filmovými klipy, nechyběly prožitkové aktivity na zahradě MŠ.

Pozvání do mateřské školy přijala Jitka Jägerová, která pobývala rok v Zambii. Na školní zahradě roztančila děti v rytmech afrických bubnů. Děti se naučily vázat africké šátky, zkoušely nosit předměty na hlavě, běhaly bosky v písku. Navozenou atmosféru podtrhla malba na dětských obličejích. Děti vytvořily z plastových barelů vlastní „africké“ bubny a část hudebních bloků byla věnována práci s dechem a hlasem s využitím trubek, koncovek, ale i flétny. Odpoledne byl vytvořen prostor pro možnost bubnování rodičů spolu s dětmi. Mezi další nástroje patřila výroba rozmanitých chřestidel plněných rýží, luštěninami, pískem, skořápek ořechů svázaných do svazků.

Průběžně se děti seznamovaly s africkým kontinentem. Afriku jsme plošně vytvořily z barevných pet-víček, knoflíků, rýže, kávových zrn, hledaly spojitost materiálů a barev s africkým kontinentem. Práce s dětským atlasem nám odhalila rozlohu a rozmanitost krajiny i vlajky jednotlivých států, v porovnání s naší zemí. Ve svahilském jazyce jsme se pokoušeli pozdravit: ahoj – jambo; zeptat se: jak se jmenuješ? – Jina lako nani? Sdělovali jsme si, jak se cítíme: Mám se dobře – Sijambo…

Dalšími tématy byla přepestrá fauna a flóra, obyvatelstvo, tradiční kultura, ale také charakteristický způsob bydlení a celkové pojetí africké architektury. Z kostek se ve třídách tyčily mohutné pyramidy, ovšem zároveň skromné přístřešky. Děti měly možnost seznámit se i s problémy a kontrasty současné Afriky především v oblasti kritického ohrožení některých druhů zvířat. Setkaly se s pojmem pytláctví, trofejním lovem zvířat a záchranou některých živočišných druhů. Vznikaly loďky afrických rybářů, kteří se na vodě pohupovali v pestrobarevných masajských oděvech vystřižených z látky. Africký styl jsme evokovali dalším využitím netradičních kreslířských technik. Malba naředěné hlíny vodou, nanášení přímo prsty, sloužila procvičování grafomotorických cvičení.

Virtuálně jsme si představovali život africké rodiny v porovnání s českou, různorodost hry, práce dětí, tradiční pokrmy, možnosti vzdělávání. Prostřednictvím Slabikáře dětských práv, s nímž pracujeme několik let, odhalovaly děti rozdílnosti, v  oblastech života, jako je návštěva a dostupnost lékaře, právo na jídlo, přístřeší, bezpečí, možnost navštěvovat mateřskou školu a s povinností absolvovat školu základní s postupem dalšího vzdělávání a uplatnění se v budoucím životě, mít možnost pracovat. Postupné seznamování s africkým kontinentem přineslo celou řadu krásných a zajímavých poznatků, ale současně i smutnější pohledy a to při přímém setkání s nadací One More Day for Children pana Jiřího Pergla, která zachraňuje zneužívané holčičky z nuceného manželství, před obřízkou, poskytuje zázemí dětem z ulice, které nikoho nemají, pomáhá jim získat vzdělání a staví dětské domovy. Některé děti v Africe nikdy nepoznaly barevné pastelky a další školní pomůcky a potřeby. V mateřské škole se od té doby začaly shromažďovat psací potřeby, barvy, sešity, tužky, pastelky a další materiál, který jsme se rozhodly věnovat africkým dětem. Také jsme společně vyrobily africké panenky, které se staly součástí výstavy a všechny byly věnovány nadaci J. Pergla, v rámci vernisáže vydraženy a tento výtěžek putoval na konto nadace

V rámci projektu Celé Česko čte dětem  jsme ke čtení využili tradiční africké pohádky, které přicházeli číst především prarodiče dětí

Uděláme hezčí svět

Školním rokem nás provázela Bota Cesťačka Hradečačka, kterou si děti samy pojmenovaly a přijaly za svou průvodkyni. Stará bota, která už nesloužila svému účelu, přenesla naše děti putováním po celém světě. Seznámila náš s rozmanitostí podmínek v některých částech naší planety, ovšem také smutné obrázky zdevastovaných míst na planetě, jež zničila lidská ruka. Cílem akce pro veřejnost bylo zvýšit zájem o problémy civilizace a jejího vztahu k přírodě, informovat účastníky o živočiších a rostlinách, které nás obklopují, a motivovat je ke snaze zlepšovat životní prostředí. Poznávat hodnotu lidské práce. Prostřednictvím boty se děti seznamovaly se světem, zabývaly se problémy civilizace, prioritně v sounáležitosti s přírodou. Při cestování po světě jsme se zajímali i o vztahy mezi živočichy a rostlinstvem, poznávali rozmanité druhy ptactva.  Dokážeme, že stará bota může být užitečná. Květinami jsme osázeli nepotřebné boty a instalovali je v městském parku, aby potěšili každého, kdo půjde kolem, při procházkách parkem jsme se zaposlouchávali do vzkazů přírody a zjistili, že park je příznivé místo k ptačím koncertům. Další nápad byl na světě, vytvoříme ptáčkům domov. V rámci kavárny pro seniory vyrobily děti s dědečky ptačí budky, pro nestěhovavé ptáky. Záměrem je aby se v parku začaly usazovat „ptačí rodinky“. Jedním z cílů akce bylo prohlubovat zodpovědné chování, které vede k zvnitřnění závazku péče o ptactvo a rostliny v našem okolí. Pod záštitou Českého svazu ochránců přírody jsme realizovali kampaň „Ukliďme svět“ (Clean Up the World!).

Projekt „Zasej si semínko“, byl dalším dlouhodobým vzdělávacím záměrem, rozčleněn na několik bloků. „Příběh jednoho zrnka“ nám upevnil znalosti o zjišťování podmínek pro pěstování obilí, pojmy importu a exportu, spolupráci mezi jednotlivými zeměmi. Děti byly motivovány ke zvídavosti a vnímavosti světa v širších souvislostech, k harmonii a řádu, k tradicím vlastního národa i jiných kultur, rozvíjení základních lidských hodnot, k pomoci a schopnosti projevovat citlivost, laskavost, schopnost se dělit, k péči o okolní životní prostředí, nebýt lhostejní ve vztahu k přírodě.

Abychom se přesvědčili o pěstebních podmínkách v různých zemích, shromažďovaly děti s rodiči informace o tom, kde mohou růst rostliny a plodiny, jež jsou běžně dostupné nám. Sesbírali jsme semínka našeho státního stromu a za odborné pomoci katedry botaniky pro UHK, je rozdělili do připravených zkumavek a spolu s instruktáží rozeslali na školy do několika zemí. Přidali jsme drobné dárky, upomínkové předměty, jež charakterizují ČR.

Na křídlech ptáků

 jsme se vznášeli školním rokem 2015/2016. Cílem místní akce bylo na modelové krajině ukázat v malém měřítku vztahy v živočišné říši, ukázat možnosti ke změnám v prostředí, dle uvážení se na změnách podílet a být jejich součástí. Začít od lokálních změn s přechodem ke světovým – ,,myslet globálně, jednat lokálně“.

Při virtuálním cestování po světě jsme nacházeli informace o stěhování ptactva na zimu, rozmanitosti v druzích ptáků. Prakticky se děti zapojují do péče o nainstalované ptačí budky. V rámci projektu probíhá několikrát v roce návštěva záchranné stanice v Jaroměři. Před návštěvou shromažďujeme potravu pro handicapovaná zvířata ve stanici. Naše škola adoptovala straku obecnou. V zimním období realizujeme projekt  „Naplňme zvířátkům misky“. V areálu školy pečujeme o křepelky a zlaté bažanty, péči soustředíme na handicapovaného bažanta modrého ušatého. Navázali jsme spolupráci s přírodovědeckou fakultou v Praze a v následujícím roce budeme mít možnost reálně sledovat život v ptačí budce:  on-line přenos z budek. Vyhlásili jsme výtvarnou soutěž a v rámci výstavy a slavnostního vyhodnocení byla s vyvrcholením projektu realizována vernisáž v městské knihovně s doprovodným kulturním programem a hojnou návštěvností široké veřejnosti.

Voda a její podoby.

Letošní rok plujeme na vlnách vod. Nacházíme se v polovině ročního plánu. Máme za sebou zjištění, jak se dostává voda do lidského obydlí, jaké jsou vodní zdroje, a víme, proč bez vody nelze žít. Už máme jasno v tom, kolik vody je ne naší planetě, a že většina z ní je vodou slanou, ne každá část světa disponuje dostatkem vody, obzvlášť vody pitné. Děti již vědí, že s vodou se můžeme seznamovat v odlišných podobách. Podívali jsme se na skutečnost, jak si sami ohrožujeme život nedbalostí a neúctou k vodě. Známe léčivou moc vody a před námi je voda jako zdroj energie           

 

Bc. Marie Josková, DiS.

ředitelka MŠ Kamarád, Hradec Králové

Do praxe jsem nastoupila po absolvování maturitní zkoušky na SPgŠ v Prachaticích, neboť pocházím z jižních Čech. Mé povolání bylo mým snem již od útlého dětství, měla jsem tedy veliké štěstí, že se mé přání naplnilo. V mateřské škole pracuji od září 1989 a od roku 1997 jsem ve funkci ředitelky MŠ. Mé první působení bylo na jednotřídní mateřské škole s přibývajícím časem a praxí jsem svou působnost posunula do východních Čech, konkrétně do Hradce Králové, kde jako ředitelka působím na 7třídní mateřské škole Kamarád. S dětmi pracuji i mimo mateřskou školu. Vedu cvičení pro děti i dospělé, absolvovala jsem několik rozmanitých kurzů. Vážím si každého osobního i pracovního posunu, či drobného úspěchu, snažím se vytěžit dobré i z chyb, jež v životě přicházejí, zaujímat k životu radostný postoj, šířit pozitivní energii.