Blanka Palátová: Děti se rozhlédnou za hranice sebe, svých domovů i České republiky (Příběh k Ceně inspirace roku 2022 – ZŠ a MŠ Choryně)

Malotřídní školu v Choryni na Vsetínsku vede už řadu let Blanka Palátová, která učitelství zasvětila celý profesní život. Snaží se školu i žáky rozvíjet po všech stránkách a program Světové školy je v tom pro ni jedním ze schůdků na této cestě.  

„Jsem ve školství už dvacet let a celou dobu mě to životně naplňuje,“ říká na úvod Blanka Palátová a se smíchem dodává, že si už jako malá ráda hrála na učitelku, více ji ovšem přitahovala speciální pedagogika. „Chtěla jsem se věnovat a pomáhat postiženým dětem, studovala jsem tedy dvouoborové studium. Speciální pedagogiku a učitelství pro 1. stupeň základní školy.“

Obor, který vystudovala, se v její práci projevuje dodnes. Do Základní školy Choryně jezdí děti z širokého okolí, včetně těch s různými handicapy a omezeními. „Myslím si, že práce s nimi je oboustranně obohacující, učí nás to empatickému chování ke všem, k žákům, k lidem. Zaujímat v životě vstřícnější postoj,“ popisuje ředitelka přínosy práce s žáky s handicapy.

Kde se všichni znají

Základní škola v Choryni je malotřídní školou, do jedné třídy tak chodí prvňáci, druháci a třeťáci. Druhá je složená ze čtvrťáků a páťáků. „Pro učitele to bylo náročné, protože museli dělat více příprav. V něčem to může být i výhoda – děti v naší škole jsou mezi sebou více propojené, mladší mohou vnímat učivo starších a mohou si vzájemně pomáhat. Jsme menší škola, kde se všichni znají, všichni znají své klady a své bolístky,“ přemítá nad malotřídní školou Blanka Palátová. Prostředí takové školy je podle ní i celkově sdílnější.

Některým učitelům výuka v malotřídní škole sedne a líbí se jim, je tu možnost učit v blocích, dělat projekty. Učitelé mají větší volnost a mohou témata některých předmětů snáze spojovat. „Pokud se učivo shoduje, tak ho ráda spojuji. Za dvacet let se mi nestalo, že bych něco učila stejně. Ráda navíc zařazuji do výuky projektové dny, výzvy a další alternativy. Chci, aby to děti rozvíjelo co nejvíce,“ popisuje svůj styl vyučování ředitelka.

Člověk se vzdělává a rozvíjí celoživotně

„Nejsem si jistá, jestli jsme se při studiu vůbec takovým projektům věnovali. V hlavě jsem ovšem takové nápady, které bych chtěla aplikovat, měla. Už se mi jich pár podařilo zrealizovat,“ vzpomíná na své pedagogické studium Blanka Palátová. Podle ní je důležitý zájem o obor a celoživotní sebevzdělávání. „Běží nejrůznější kurzy a další vzdělávací projekty. Je to nezbytná část práce. Kdyby byl člověk jen ve škole, tak nemá náhled z druhé strany a nikam se neposunuje. Je to nedílnou součástí každého učitele.“

Ředitelka malotřídní školy v Choryni o Světové škole poprvé četla v publikacích pro učitele, poté se přihlásila na seminář v Praze. „Přišlo mi to jako velká výzva pro naši školu. Hodně jsme se do té doby věnovali ekologickým projektům, krásně se to dalo skloubit dohromady, a posunout tak hodnoty a postoje dětí někam výš,“ říká o motivaci pro zapojení do programu Světová škola Blanka Palátová.

V roce 2020 se tak na Vsetínsku začal odvíjet další z příběhů Světové školy. „I Světová škola je o dobrém kolektivu, u nás není problém se domluvit, každý učitel představí svůj nápad a možné obohacení projektu. Naše akce a aktivity Světové školy jsou průřezové a je při nich potřebná předmětová propojenost,“ dodává ředitelka.

Nejdůležitější jsou děti 

V programu jsou podle ní samozřejmě nejdůležitější děti. „Děti do akcí přispívají nejvíce. Od té doby, co jsme ve Světové škole, se všichni těší do páté třídy, protože se stanou ambasadory a je to na nich. Promýšlejí si cíle a aktivity,“ vyzdvihuje ředitelka aktivní přístup žáků. Učitelé jsou spíše průvodci, kteří se snaží do procesu příliš nezasahovat. Děti si tak téma vezmou za své, mají jasnou představu, aktivně se zapojí a myšlenky Světové školy tak předávají dál.

I učitel má v hlavě témata na projekty a aktivity, podle Blanky Palátové je ovšem důležité ustoupit a upřednostnit představy dětí: „První rok jsem měla v hlavě vlastní téma. Děti si zvolily úplně něco jiného, měly svůj vlastní nápad a já ho začala podporovat, i když mi nepřišel tak zajímavý. Udělala jsem dobře, že jsem to tak nechala a neformovala je dál.“  

První rok se žáci věnovali chudobě se zaměřením na rovné příležitosti ve školství, jednalo se o celoroční projekt, a i zde se projevila výhoda propojenosti školy v různých předmětech. Ve výtvarné výchově proběhl návrh pastelek k prodeji, zkoumání a hledání zpráv o chudobě zase v informatice. „Děti navrhly pastelky a část z nich poslali až do Keni, na jejich výrobu vydělaly při školní akci,“ popisuje konkrétní příklad z praxe ředitelka školy.

Svět je velký 

Děti si v globálních tématech utváří životní postoje, vidí například, jak se mají oproti jiným částem světa. Globální aktivity ovšem neposouvají jen děti, ale i samotné učitele. „Věřím, že mě to posouvá dál po profesní i osobní stránce,“ shrnuje ředitelka, a opět se vrací k dětem: „Těší mě, když žáci dokážou svých cílů dosáhnout, ne-li je překonat. Jsem ráda, že i mladší dětí dokáží udržet pozornost díky jasné dějové lince, kterou projekty mají. Nepřestává je to bavit a přistupují k tomu zodpovědně.“ 

Podle Blanky Palátové děti nyní dovedou kombinovat a propojovat vědomosti a dovednosti. Vše, co se během roku naučí, dokážou ucelit do jednoho celku. „Největším přínosem je, že opravdu nemyslí jen na sebe. Svět je velký a ony se tak rozhlédnou za hranice sebe, svých domovů a za hranice České republiky,“ uzavírá ředitelka.

Jan Horejš
Autor pracuje pro deník Olomoucký Report.

Materiál byl vytvořen v rámci projektu “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world Third Trio EU Presidency Project” financovaného Evropskou unií. Projekt je realizován organizacemi CONCORD Sweden; Coordination SUD; České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS); a CONCORD Europe. Obsah tohoto materiálu nevyjadřuje názory dárců a nezakládá žádnou odpovědnost na jejich straně.