KONEČNĚ ZASE NAŽIVO! Summit Světových škol 2022 je tu! Přijďte osobně, nebo sledujte online z pražského DOXu

9:00 – 9:15 Úvodní slovo:

• Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni,
• Petr Gandalovič, ředitel Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR

• zástupce programu Světová škola
• Jan Mareš, náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže MŠMT ČR
• Michal Minčev, ředitel České rozvojové agentury (ČRA)
• Příklady dobré praxe ze Světových škol – SZŠ, Jaselská Brno; 1st International School of Ostrava

• Gabriel Guliš: Globální zdraví v 21. století

První desetiletí 21. století přineslo tři významné změny v lidské společnosti. Podíl osob ve věku 65+ poprvé převýšil podíl osob mladších 18 let. Následně dosáhla míra reprodukce v průměru 2,1 dítěte na ženu, což zajistilo udržení populace. Třetí změna se týkala životního prostředí – poprvé v historii lidstva počet lidí žijících ve městech převýšil počet lidí žijících na venkově. Jedním z klíčových faktorů, které vedly k těmto změnám, je prodloužení střední délky života v minulém století.Tento nárůst byl zaznamenán ve všech zemích světa, ale nikoliv stejným tempem.

Dr. Gabriel Guliš získal magisterský titul v oboru jaderné chemie na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde také absolvoval doktorandské studium. Od února 2002 pracuje jako docent na University of Southern Denmark v dánském Esbjergu, kde vyučuje o globálním zdraví. Ve svém výzkumu se věnuje zejména hodnocení dopadů na zdraví. V poslední době pracuje na rozsáhlém dánském výzkumném projektu, který se zabývá začleněním hodnocení dopadů na lidské zdraví v souvislosti s životním prostředím a Cíli udržitelného rozvoje. Jeho dalším výzkumným zájmem je spolupráce v oblasti veřejného zdraví a primární péče a problematika environmentálního zdraví, většinou se zaměřením na hodnocení rizik a komunikaci.

• Jan Vevera: Pomáhejme, ale zůstaňme zdraví

Zdravotní situace obyvatelstva se v různých zemích světa liší. Příspěvek představí příklady zdravotní péče a pomoci při humanitárních a vojenských misích, např. v Afghánistánu či Kosovu. Ukáže také, s jakými zdravotními problémy se lze při těchto misích setkat a uvede jaká specifika má pomoc ve válečných konfliktech a na co je potřeba se soustředit, aby se pomáhalo smysluplně.

Doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D. je přednostou Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni. Absolvoval postgraduální studium Neurověd na 1. LF UK a dvouletý postgraduální program na University of California v Berkeley, USA a odbornou stáž na Institute of Psychiatry V Londýně. Od r. 2007 pracoval v Armádě ČR, rok strávil na misích v Afganistánu a do r. 2019 byl hlavním odborníkem AČR pro obor psychiatrie. Pracoval také jako dobrovolník v Nemocnici matky Terezy v Kalkatě a pro Člověka v tísni v Kosovu. Ve svém výzkumu se věnuje neurobiologii násilí, jeho příčinám, důsledkům a možnostem terapie.

• Lucie Kalousová: Sociální nerovnosti ve zdraví u nás a ve světě 

Jak dlouho budeme žít a jak pevnému zdraví se budeme u konce života těšit není jen otázkou štěstí a naší životosprávy, ale také to závisí na podmínkách v naší zemi a lokální komunitě. Ve společnostech s větší sociální nerovností se zpravidla nacházejí také větší nerovnosti ve zdraví a nižší průměrná délka života jak pro chudé, tak i bohaté. Tato prezentace bude krátkým úvodem do sociálního zdraví, která posluchače seznámí s nerovnostmi ve zdraví u nás doma i ve světě a nastíní, proč je tak složité nerovnosti ve zdraví vyléčit.

Lucie Kalousová se zabývá výzkumem sociálních nerovností a populačního zdraví na Vanderbiltské univerzitě, a do jaké míry je jejich vztah možné modifikovat sociálními reformami a službami. Ve své práci se také věnuje vlivu ekonomických cyklů na fyzické a psychické zdraví jednotlivců a zákonům veřejného zdraví. Doktorát ze sociologie a zdravotní politiky získala na univerzitě v Michiganu Ann Arboru a absolvovala postdoktorát v Oxfordu.

• Michal Broža: propojení vstupů předchozích řečníků do širšího kontextu

Michal Broža vede informační centrum Organizace Spojených Národů v Praze. Je specialistou na globální komunikaci a zabývá se globálními trendy jako je např. změna klimatu. Účastnil se misí v Africe a pracovních pobytů v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě, pracoval také pro Světovou banku a zabýval se výzkumem trhu v soukromém sektoru. Ve svém příspěvku propojí příběhy předchozích řečníků do širšího kontextu.

ANOTACE K WORKSHOPŮM:

12:40-13:40

1) Škola jako zázemí pro duši – workshop pro UČITELE (Daniela Syrovátková, Nevypusť duši, z. s.)

• V rámci workshopu se budeme bavit o tématu duševního zdraví ve škole. Zaměříme se hlavně na to, jak pečovat o sebe a své vlastní duševní zdraví a jak důležité je to právě u učitelů. Zmapujeme také, co učitele stresuje. Účastníci si odnesou hned 2 aktivity, které budou moci využít i ve své třídě, které si vyzkouší sami na sobě, a užitečné kontakty, kam je možné se obrátit o pomoc.

2) Jak pracovat s duševní hygienou – workshop pro UČITELE (Anna Kubíčková, ČOSIV)

• V tomto tematickém workshopu představíme zásadní materiály a jednoduché principy, které lze uplatňovat průběžně a dlouhodobě na podporu duševního zdraví žáků, dospělých a sebe sama. Budou představeny základní prvky trauma respektujícího přístupu. Účastníci si vyzkouší praktické relaxační metody.

3) Péče o duševní zdraví I – workshop pro ŽÁKY (Veronika Ješátková, ČOSIV)

• Během workshopu se zaměříme na mýty o duševním zdraví a nemocech a rady, jak se chovat a jak pomoci blízkým s duševními obtížemi. Vysvětlují základy duševní hygieny a jak o své duševní zdraví správně pečovat. Žáci si také vyzkouší techniku mindfulness (relaxační technika na způsob meditace) a získají praktické tipy na zvládání stresu. Samozřejmostí je i předání kontaktů na služby psychologické pomoci.

4) Péče o duševní zdraví II – workshop pro ŽÁKY (Zuzana Horálková, ČOSIV)

• V rámci workshopu si budeme povídat o tom, co všechno může ovlivňovat naše duševní zdraví, jak o něj pečovat a co dělat ve chvíli, kdy u sebe či svých blízkých začneme pozorovat projevy psychických potíží. Společně si vyzkoušíme metodu řízené relaxace a budeme sdílet strategie, které nám pomáhají se uvolnit a zmírnit prožívaný stres, když je toho na nás příliš. Závěrem si řekneme, jaké možnosti externí podpory mohou žáci využít, pokud se necítí dobře a neví si se svými emocemi rady.

_{Summit Světových škol je finančně podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a projektu “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world – Third Trio EU Presidency Project”, který je financován Evropskou unií a realizován platformou CONCORD Sweden, národní platformou francouzských NNO pro mezinárodní solidaritu (Coordination SUD), Českým fórem pro rozvojovou spolupráci (FoRS) a Evropskou konfederací NNO pro humanitární pomoc a rozvoj (CONCORD). Obsah této akce nevyjadřuje názory dárců a nezakládá žádnou odpovědnost na jejich straně.}