Ema, Adéla a Matouš ze ZŠ Šumperk: Člověka by nenapadlo, co všechno může vzniknout, když se řekne fair trade (Příběh k Ceně inspirace roku 2022 - ZŠ Šumperk, Šumavská 21)

Příběh světové školy

Anglické slovíčko „fair“ spustilo na šumperské základní škole lavinu aktivit zaměřených na téma fair trade a lokální výrobky. Tři zástupci zdejšího týmu Světové školy přibližují, co jim přinesly projektové dny a další aktivity, které k tomuto tématu připravili. 

Ema Štětinová a Adéla Peslarová jsou letos deváťačkami Základní školy Šumperk. Matouš Válek už tuto školu opustil a chodí na Gymnázium Jeseník. S Emou a Adélou je i přesto pravidelně v kontaktu. Spojuje je jeden společný zájem – projekt Fair trade. Díky němu už letos uspořádali projektový den pro své mladší spolužáky nebo charitativní jarmark, jehož výtěžek zamířil do sociálně znevýhodněné rodiny malé Andrejky. Všichni tři jsou členy školního týmu, který se na šumperské základní škole věnuje programu Světová škola.

Každého z nich přivedly k předem neznámému tématu různé důvody. Pro Adélu bylo atraktivní to neznámo, které měla s názvem fair trade spojené. Chtěla se o něm dozvědět víc a nové poznatky o potravinách předat i své rodině a okolí. Emu zase lákal význam slova fair: „Slovíčko fair mě přinutilo do toho všeho jít. Říkala jsem si, že být fér znamená být lepším člověkem.“ Matouš toužil ukázat ostatním, že mohou na svět nahlížet i z jiné stránky než jen skrz vlastní starosti. „Často řešíme svoje věci, školu, na co budeme večer koukat, ale měli bychom se více zaměřit na to, jak žijí ostatní lidé a jak jim můžeme pomoct,“ říká k tomu.

Počáteční nejistota a postupný rozjezd

Začátky jejich fairtradeového snažení nebyly vůbec jednoduché. Vše začalo tím, že v malé skupince obcházeli místní obchůdky, kavárny i obchody mezinárodních řetězců a chtěli zjistit, jak jsou v nich zastoupeny fair trade produkty. V té chvíli před sebou ještě neměli jednoznačný cíl, ale brzy se v jejich hlavách začaly rodit první nápady, kam směřovat dál. „Začátek byl docela chaotický. Říkali jsme si: jsou tady ty výrazy – fair trade a lokální výrobky, pojďme s nimi něco dělat. První týdny jsme neměli žádná jasná vodítka. Chodili jsme do obchodů, ptali se a nevěděli, co přesně z toho bude,“ líčí Matouš počáteční tápání.

Už brzy však všichni tři zjistili, že jejich aktivita může mít dopad na mladší spolužáky, vlastní rodiny nebo vedení školy a města. Připravili si k tématu projektový den pro žáky prvního stupně. Během něj mladším spolužákům představili videa a fotografie pracujících lidí, ale i dětí z různých částí světa. Mladší spolužáci díky tomu měli možnost porovnávat, kdo se má lépe, a snažit se pochopit pocity svých vrstevníků na jiných kontinentech.

Další akcí, kterou trojice studentů pořádala, byl charitativní jarmark. Jeho účastníci se na stáncích mohli seznámit s řadou fair trade výrobků. Součástí bylo i několik dalších doprovodných programů, se kterými pomáhali kamarádi i rodiče. Matouš potvrzuje, že o zapojení byl opravdu velký zájem: „Na celou akci se nabalilo opravdu hodně lidí žáci, rodiče, studenti z průmyslovky připravili hru pro interaktivní tabuli… Samotné téma se dotklo spousty příchozích.  Člověka by nenapadlo, co všechno může vzniknout z jednoho spojení fair trade.“

Malá skupina s velkým dopadem

Ema, Adéla a Matouš a další dvacítka jejich kamarádů si díky těmto aktivitám uvědomili, že i docela malá skupinka mladých lidí může docílit velké pozitivní změny na lokální i globální úrovni. „Chtěla jsem měnit svět k lepšímu. Vidím kolem sebe, že si hodně lidí neváží toho, co má, ať už se jedná o jídlo, o domov, o to, že není válka, že nemusíme emigrovat. Mým snem bylo založit charitativní organizaci – skupinu lidí, která pomáhá lidem v tíživých situacích daleko na druhém konci světa, nebo lidem z okolí, co nemají finance na uživení dětí. Tento projekt s ním vlastně dost úzce souvisí,“ hovoří Ema o svých dalších motivech pro zapojení do této aktivity. I Matouš je přesvědčen, že projekt může mít pro jejich okolí velký smysl: „Chtěli jsme dát lidem na vědomí lidem, že když jdou do obchodu a uvidí značku fair trade nebo lokální výrobky, můžou se zamyslet nad tím, co kupují. Že si nemusí vybírat jen to levné, méně kvalitní, ale tím že jednou za čas koupí takovou věc, můžou tím pomoci rozvoji místního prodeje nebo někomu, kdo je několik tisíc kilometrů daleko. I kdyby se v těch desítkách dětí našel aspoň jeden, tak si myslím, že ta práce za to stála.”

Nebát se zavolat

„Celý projekt byl pro mě jeden velký wow moment,“ potvrzuje Adéla. Vysvětluje, že se díky tomu naučila pátrat po původu a složení potravin nebo si více uvědomovat, co se může dít dětem na druhé straně světa jen proto, abychom si my pochutnali na kávě či čokoládě. „Dalo mi to na potraviny určitě nový pohled. Když vejdu do obchodu, dívám se dnes po fair trade produktech a i u lokálních výrobků se víc ujišťuju, odkud jsou,“ svěřuje se Adéla. Nákup v obchodě už pro ni prý nikdy nebude jako dřív. A Ema jí přizvukuje: „Zjistila jsem, že některé výrobky nejsou lokální a neobsahují to, co jsem si myslela. Zajímám se dnes i o to, abych nekupovala oblečení, které vzniklo díky dětské práci.“ 

„Ze začátku jsem se třeba hodně bála natáčet videa. Dnes se už nebojím mluvit před kamerou a vím, že z toho může být dobrý výsledek,” svěřuje se Adéla s počátečním strachem a postupným odbouráváním trémy. Matouš se přidává: „Na začátku jsem si nedovedl představit, že se budu o fair trade moct bavit na vážné úrovni. Dnes o tom můžu mluvit s kýmkoliv. Skvělá zkušenost byla i nebát se někomu zavolat a ptát se ho na to, co mě zajímá. Odbouralo to bariéru, kterou se člověk bojí překročit.”

Ema, Adéla i Matouš a jejich tým Světové školy už mají i další nápady – chystají snídani s fair trade kávou, ochutnávku pečení z fair trade čokolády nebo charitativní bazárek, jehož výtěžek půjde na podporu dětí ze sociálně znevýhodněných rodin na jejich škole. „Slovo fair je široký pojem, ale znamená to jedno být fér. Všichni chceme být fér, a doufám, že i budeme,” uvažuje Ema závěrem nad smyslem i dalším směrováním jejich studentských snah přispívat ke spravedlivému světu.

Alena Schagen

 

Dálší příbehy škol


KONTAKT PRO ŠKOLY
Varianty
Člověk v tísni, o.p.s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2
www.varianty.cz

Zuzana Daubnerová
zuzana.daubnerova@clovekvtisni.cz
+420 731 551 348
 
ARPOK
U Botanické zahrady 828/4
779 00 Olomouc
www.arpok.cz


Lenka Pánková
lenka.pankova@arpok.cz
+420 737 354 499
 
ADRA
Markova 600/6
158 00 Praha 5
www.adra.cz


Petra Svatková
petra.svatkova@adra.cz
+420 734 350 031

KONTAKT PRO MÉDIA
Václav Zeman
vaclav.zeman@clovekvtisni.cz
+420 778 411 275
Máte připomínky k webu?
Napište nám!

Cookies

ČR pomáhá Člověk v tísni Varianty Arpok Multikulturní centrum Praha


©2022 Člověk v tísni o.p.s., web běží v rámci bezplatného serverhostingu společnosti CZECHIA.COM